Válka. Příběhy z Ukrajiny
„Rána jsou mnohem děsivější než noci“ Іrina Šiška, 28, Krolevec
„Okupanti střílejí na všechno“, Olena, 29, Charkov
„Syn se naučil nová slova: ‚buch‘ a ‚bojím se‘“, Halyna, 29, Kyjivská oblast
„Během jízdy něco jako střela trefilo vlak téměř do okna. Lidé se doslova loučili se životem“, Nadija a její dcera Jelyzaveta, Kyjiv — Lviv
„Rodiče se nechtěli evakuovat. Cítím se před nimi trapně, je to bolestivé“, Daryna, Kyjiv
„Ani nevím, co bylo včera, a co předevčírem. Jenom vím, že se pořád bombarduje“, Anna, 25, Doněck-Charkiv
„Myslel jsem, že jiné národy jsou lepší než my. Teď jsem hrdý na to, že jsem Ukrajinec“, Taras, 23, Doněck — Žytomyr
„Vím, co znamená vyrůstat na státní propagandě“, Darja, 25, Aktobe (Kazachstán) — Charkiv
“Nejvíc se bojím, že neuvidím rodinu“, Marjana, 26, Kyjev
„Nevím, čeho se ještě lze bát. To nejhorší se už stalo“, Bohdan Syniavský, 28, Debalceve — Charkiv
