Válka. Příběhy z Ukrajiny

Ukrajinci povídají o svém životě během války

“Zabít vás mohou jen tak, žádná logika tady není”, Li Bilecka, 27 let, Cherson

autor: | 8 března 2022 | Kherson, Válka. Příběhy z Ukrajiny

 

Několik dní před válkou si 27letá Li Bilecká z Chersonu koupila dva výukové kurzy v zahraničí. Chtěla studovat blogging a fotografii. Kurzy probíhají, ale bez ní – Li teď nemá čas na profesionalní rozvoj. Je v Chersonu – ve městě, částečně zajatém ruskými okupanty. Okupace trvá už sedm dní. Každý den jde Li na proukrajinskou demonstraci, protože tam nemůže nejít. 4letou dceru nechává doma s manželem. Nebo jde on, a Li zůstává doma s dítětem. Dělají to takhle, aby riskoval jen jeden z manželů, aby jejich dcera nezůstala bez opory. 

“První demonstrace začala palbou do vzduchu. Zjistilo se, že Rusové zkoušeli chytit jednoho účastníka demonstrace, ale lidi to nedovolili. Myslím, že právě tím se lišíme od Rusů – u nás by každého člověka bránili všichni. Všichni se drží spolu”.

První den války nad domem Li proletěla vražedná stíhačka. “Uslyšeli jsme s manželem hlasitý zvuk, pomysleli si, že je to ostřelování, a instinktivně skočili na dceru, abychom ji aspoň nějak ubránili. Moc jsme se vylekali”.

Dům, ve kterém Li bydlí se svým manželem a dcerou, stojí jakoby mimo nebezpečné zóny. Hlavní boje se dějí vedle mostu a vjezdu do města. Ale první den okupanti zastřelili v ulicích několik desítek civilistů. A kdo ví, kde budou střílet příště. 

“Na jednom sídlišti Chersonu ruský tank jen tak, pro zábavu, střelil do baráku. 

Je to fakt děsivé, protože člověk vůbec nedokáže zodpovídat za svoje bezpečí. 

Zabít vás mohou jen tak, žádná logika tady není,” povídá Li.

Léky a jídlo do Chersonu taky nepouštějí, město přežívá jen díky tomu, co zbylo v zásobách. Funguje několik obchodů, ale fronty jsou několik stovek metrů dlouhé, a regály skoro prázdné.

“Stavíš se do fronty a už se ptáš, co se dá koupit. Prostě jako v SSSR. Lidé mají zásoby krup, těstovin a nejjednoduššího jídla, ale nikdo neví, na jak dlouho to musíme rozložit. Jídlo si šetříme, protože nevíme, kdy v Chersoně dojde a jak dlouho to celé bude trvat,” říká Li.

Místní obyvatelé do Ruska nechtějí, a proto vycházejí na velké proukrajinské demonstrace.

 Li říká, že pro Cherson je to bezprecedentní sjednocení na podporu Ukrajiny.

“V roce 2014 bylo na lokálním Majdanu maximálně sto lidí. Ale včera na proukrajinské demonstraci bylo tolik chersonců, že nebylo vidět, kde shromáždění končí. Všichni s rizikem o své životy vyšli říct, že nechtějí Rusko. Nikdo nechce takzvané “osvobození”, které se nám snaží vsugerovat”.

Odjet z Chersonu teď není možné – ruská armáda nikoho nepustí. Li viděla video, na kterém se chersonec pokoušel vyvézt rodinu, a jeho auto bylo ostřelováno. Nějaká naděje je na “zelený koridor”, ale je to taky riskantní, protože v jiných městech ruská armáda nedodržela domluvu a začla do civilistů střílet. 

Li se bojí. Vyjet z města je jako hazardní hra. A v případě neúspěchu bude cena příliš vysoká.  

Další příběhy