Válka. Příběhy z Ukrajiny
“Vyhrabávala jsem děti z pod závalů, mezitím co ze mně tekla krev”, Julia Matvijenko, 33 let, Černihov.
“Náš byt v Mariupolu zasáhla raketa. Jestli tam v ten okamžik byla naše babička – nevíme. Spojení s rodinou nemáme už dva týdny”, Kateryna Radyk, 21 let, Mariupol – Kyjev
“Tady budu více užitečný. Kam mám jít?”, Oleksandr Zakletskyj, 43 let, Kyjev
„Moje matka je v nebi a moje rodina je v pekle. A já jsem sedm tisíc kilometrů daleko“, Julia Jašnikova, 22, Černihiv – Phuket
„Šestileté děti už rozlišují zvuky různých raketometů“, Alina, Charkiv – Lviv
“Prostě jsem se narodil mužem, Ukrajincem, do jehož země přišli ze severu krysy a kreteny”, Anton Malynovskyj, 26 let, Kyjiv – v. Marchalivka
“Zabít vás mohou jen tak, žádná logika tady není”, Li Bilecka, 27 let, Cherson
„Rusové nevědí, že tady umírají jejich děti“, Maria, 51, Berďansk
„Chápu, že je to genocida“, Oleksandr, 34, Charkiv
„Utéct by teď znamenalo být celý život na útěku“, Oleh Romaňuk, 36, Luhanská oblast — Charkiv
